Postoj mobilních hospiců k eutanázii

Děkujeme všem, kteří se zapojili do dotazníkového šetření mezi vedoucími a lékaři mobilních hospiců. Cílem bylo zjistit postoj k návrhu zákona o eutanazii. 84,4 % ze 109 respondentů nesouhlasí s návrhem zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, jak jej navrhla senátorka Věra Procházková. 91,7 % respondentů by v případě uzákonění eutanazie nebylo ochotno ji v hospici provádět a 78 % nesouhlasí, aby eutanazie byla dávána do souvislosti s paliativní péčí.

Výsledky průzkumu mezi mobilními hospici o uzákonění eutanazie

Cíl výzkumu: zjistit postoj k návrhu zákona o eutanazii v mobilních hospicích

Cílová skupina: celkem respondentů (n=109)

  • lékaři mobilních hospiců (n=81)
  • ředitelé nebo vedoucí služeb mobilních hospiců (n=38)

Zdroj dat: 

  • členské organizace Fóra mobilních hospiců (n=103)
  • nečlenské organizace (n=6)

Sběr dat: červen/ červenec 2025

Kvantitativní metoda: google forms

Otázka 1: Podporujete vznik zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, jak jej navrhuje senátorka Procházková?

Otázka se vztahuje ke konkrétnímu návrhu zákona, který vypracovala senátorka Věra Procházková (ANO) v roce 2020, a který je v současnosti znovu projednáván na kulatých stolech v poslanecké sněmovně i senátu.

Odpovědi: n=109 

Ano - 2 tj. 1,8 %

Ne - 92 tj. 84,4 %

Nevím/ nechci odpovídat - 15 tj. 13,8 %

Otázka 2: Jaké přínosy či rizika vnímáte, pokud by byl zákon schválen v současné podobě?

Otázka byla nepovinná, n=67

65 z 67 respondentů se vyjádřilo k přijetí zákona paní senátorky Věry Procházkové negativně a zaměřili se na rizika spojená s tímto krokem, ať už v obecném rámci nebo se přímo vyjadřovali k tomuto konkrétnímu návrhu.

Jedním z hlavních rizik je obava ze zaměňování pojmů: pro většinu respondentů jsou paliativní péče a eutanazie dva úplně odlišné až protikladné principy. Spojením termínů v jednom zákoně by mohlo podle nich významně zvýšit obavu lidí z paliativní péče, kterou by mohli vnímat jako předstupeň eutanazie, což by mohlo vyvolávat obavy a nedorozumění u pacientů i pečujících. 

Nepovažuji za šťastné, aby se paliativní péče a eutanazie míchala v jednom zákonu, podle mě jsou to rozdílná témata sledující rozdílné cíle. Minimálně ze zevního pohledu to působí, že je to vlastně jedno téma, je to zjednodušující a zavádějící.

“Zastaví rozvoj paliativní péče. Pacienti si nenajdou cestu k paliativní péči jako důstojné alternativě, přestože žádosti o eutanázii jsou často voláním po kvalitnější péči nebo důsledkem strachu z utrpení, které ale umí paliativní péče řešit.”

Podle mého názoru by došlo ke zkreslení pohledu na rozdíl eutanazie vs. hospicová péče a ke ztrátě důvěry v to, že je v tom velký rozdíl.

Rizika: spojení paliativní péče a eutanazie větší zmatek pro veřejnost. Označení hospiců opačnou nálepkou – těch, kteří přinášejí smrt. Znehodnocení toho, o co se léta hospice snaží.

Několikrát se také objevuje argument, že primárně by měla být podpořena dostupnost a rozvoj paliativní péče, než se vůbec bude otevírat téma eutanazie ve společnosti. 

Dokud nebude paliativní péče dostatečně široce dostupná všude a všem, nemá být za mě téma eutanázie na stole.

Riziko vnímám jako dosavadní nepochopení podstaty a náplně paliativní péče jako takové jak laiky, tak lékaři nepaliatry. Paliativní zákon a eutanazie má svůj čas, ale ten ještě nenastal. Nejprve bych se zaměřila na podporu paliativní péče napříč obory, šíření osvěty a jakmile bude populace připravena, můžeme jednat o eutanazii.” 

Společnost ještě ne zcela vnímá postoje paliativní péče a je riziko, že by si ji spojovali s eutanázií. Je třeba ještě rozvíjet paliativní péči a její postoje a pak teprve řešit uzákonění eutanázie.

Současně s nutností podpory rozvoje a dostupnosti paliativní péče panuje názor, že česká společnost ani české zdravotnictví ještě není připraveno na zavedení eutanazie a tomuto kroku mají předcházet odborné diskuse.

Česká republika není v tuto chvíli společensky a eticky připravena na uzákonění eutanazie. Chybí celorepublikové odborné diskuse, do kterých by se zapojili i běžní občané. Vnímám rizika "kluzkého svahu", jako to vidíme v zemích Beneluxu. Před jakýmikoli diskusemi by měla předcházet letitá vzdělanost a zkušenost s paliativní péčí, která by optimálně měla být přístupná všem obyvatelům ČR.” 

V obecnější rovině se také opakovaně v odpovědích objevuje zejména obava ze zneužití ať už u psychicky nemocných pacientů, nebo u starých lidí, kteří nebudou chtít být na obtíž, manipulace s lidmi v utrpení či další obdobná rizika.

Riziko Slippery slope – postupné rozšiřování indikací pro provedení eutanázie mimo úzké spektrum terminálně nemocných s nekorigovatelnými symptomy na kohokoliv, kdo si bude usmrcení přát nebo jehož život někdo jiný (i s dobrým úmyslem ukončit utrpení) označí za nedostatečně "kvalitní".

Možné zneužití zákona, usmrcování osob bez ohledu na jejich skutečný názor,  subjektivní posuzování "správného okamžiku smrti" druhou osobou.

V několika odpovědí se respondenti vyjadřují k přínosům zákona pouze silně negativně

žádné přínosy nevnímám” nebo “Přínosy žádné, rizika velká !!!” 

Souhlasím s posílením práv pacientů na kvalitní paliativní péči, která je důležitým a dosud nedostatečně ukotveným právem. Avšak zásadně nesouhlasím s legalizací eutanazie a asistované sebevraždy, která je v tomto návrhu obsažena.

V konkrétním případu návrhu paní senátorky respondenti poukazují také na špatné zpracování navrhovaného zákona samotného. 

Uvedený zákon má velmi vágní vymezení, kdy lze o eutanázii žádat a tím napomáhá možnému zneužití či zkratkovité použití v krizové situaci. Riziko zneužití nebo nedostatečného nabízení jiných postupů jistě může zvyšovat i relativně malá zodpovědnost zúčastněných lékařů (nedodržení postupu je max. přestupek, finanční sankce jsou z hlediska “ceny života” neadekvátní ).” 

Ve dvou případech respondenti udávají rizika i přínosy navrhovaného zákona. 

Ukončení života u nevyléčitelně nemocných, kteří nechtějí být rodině na obtíž v terminální fázi nemoci, ukončení života je vysloveným přáním těchto nemocných.”

Posílení autonomie pacienta; reakce na poptávku společnosti; zákon stanoví Právo pacienta na paliativní péči.

Otázka 3: V případě uzákonění eutanázie, byli byste ochotni v rámci služeb hospice provádět eutanázii či asistovanou sebevraždu?

Otázka navazuje na výroky paní senátorky Věry Procházkové. 

Odpovědi: n=109 

Ano - 5 tj. 4,6 %

Ne - 100 tj. 91,7 %

Nevím/ nechci odpovídat - 4 tj. 3,7 %

Otázka 4: Pokud by v ČR byla uzákoněna eutanázie, má být regulována stejným zákonem jako paliativní péče?

Odpovědi: n=109 

Ano - 7 tj. 6,4 %

Ne - 85 tj. 78 %

Nevím/ nechci odpovídat - 17 tj. 15,6 %

Otázka 5: Má mít paliativní péče vlastní samostatný zákon?

Odpovědi: n=109 

Ano - 53 tj. 48,6 %

Ne - 29 tj. 26,6 %

Nevím/ nechci odpovídat - 27 tj. 24,8 %

Zpracování průzkumu:

Karolina Fialová, karolina.fialova@mobilnihospice.cz

Dobrý web, stejně jako dobrá péče, stojí na porozumění. Naše cookies nám pomáhají lépe pochopit vaše potřeby a web neustále vylepšovat. Více informací.