Postoj mobilních hospiců k eutanázii
Děkujeme všem, kteří se zapojili do dotazníkového šetření mezi vedoucími a lékaři mobilních hospiců. Cílem bylo zjistit postoj k návrhu zákona o eutanazii. 84,4 % ze 109 respondentů nesouhlasí s návrhem zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, jak jej navrhla senátorka Věra Procházková. 91,7 % respondentů by v případě uzákonění eutanazie nebylo ochotno ji v hospici provádět a 78 % nesouhlasí, aby eutanazie byla dávána do souvislosti s paliativní péčí.
Výsledky průzkumu mezi mobilními hospici o uzákonění eutanazie
Cíl výzkumu: zjistit postoj k návrhu zákona o eutanazii v mobilních hospicích
Cílová skupina: celkem respondentů (n=109)
- lékaři mobilních hospiců (n=81)
- ředitelé nebo vedoucí služeb mobilních hospiců (n=38)
Zdroj dat:
- členské organizace Fóra mobilních hospiců (n=103)
- nečlenské organizace (n=6)
Sběr dat: červen/ červenec 2025
Kvantitativní metoda: google forms
Otázka 1: Podporujete vznik zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanázii, jak jej navrhuje senátorka Procházková?
Otázka se vztahuje ke konkrétnímu návrhu zákona, který vypracovala senátorka Věra Procházková (ANO) v roce 2020, a který je v současnosti znovu projednáván na kulatých stolech v poslanecké sněmovně i senátu.
Odpovědi: n=109
Ano - 2 tj. 1,8 %
Ne - 92 tj. 84,4 %
Nevím/ nechci odpovídat - 15 tj. 13,8 %
Otázka 2: Jaké přínosy či rizika vnímáte, pokud by byl zákon schválen v současné podobě?
Otázka byla nepovinná, n=67
65 z 67 respondentů se vyjádřilo k přijetí zákona paní senátorky Věry Procházkové negativně a zaměřili se na rizika spojená s tímto krokem, ať už v obecném rámci nebo se přímo vyjadřovali k tomuto konkrétnímu návrhu.
Jedním z hlavních rizik je obava ze zaměňování pojmů: pro většinu respondentů jsou paliativní péče a eutanazie dva úplně odlišné až protikladné principy. Spojením termínů v jednom zákoně by mohlo podle nich významně zvýšit obavu lidí z paliativní péče, kterou by mohli vnímat jako předstupeň eutanazie, což by mohlo vyvolávat obavy a nedorozumění u pacientů i pečujících.
“Nepovažuji za šťastné, aby se paliativní péče a eutanazie míchala v jednom zákonu, podle mě jsou to rozdílná témata sledující rozdílné cíle. Minimálně ze zevního pohledu to působí, že je to vlastně jedno téma, je to zjednodušující a zavádějící.”
“Zastaví rozvoj paliativní péče. Pacienti si nenajdou cestu k paliativní péči jako důstojné alternativě, přestože žádosti o eutanázii jsou často voláním po kvalitnější péči nebo důsledkem strachu z utrpení, které ale umí paliativní péče řešit.”
“Podle mého názoru by došlo ke zkreslení pohledu na rozdíl eutanazie vs. hospicová péče a ke ztrátě důvěry v to, že je v tom velký rozdíl.”
“Rizika: spojení paliativní péče a eutanazie větší zmatek pro veřejnost. Označení hospiců opačnou nálepkou – těch, kteří přinášejí smrt. Znehodnocení toho, o co se léta hospice snaží.”
Několikrát se také objevuje argument, že primárně by měla být podpořena dostupnost a rozvoj paliativní péče, než se vůbec bude otevírat téma eutanazie ve společnosti.
“Dokud nebude paliativní péče dostatečně široce dostupná všude a všem, nemá být za mě téma eutanázie na stole.”
“Riziko vnímám jako dosavadní nepochopení podstaty a náplně paliativní péče jako takové jak laiky, tak lékaři nepaliatry. Paliativní zákon a eutanazie má svůj čas, ale ten ještě nenastal. Nejprve bych se zaměřila na podporu paliativní péče napříč obory, šíření osvěty a jakmile bude populace připravena, můžeme jednat o eutanazii.”
“Společnost ještě ne zcela vnímá postoje paliativní péče a je riziko, že by si ji spojovali s eutanázií. Je třeba ještě rozvíjet paliativní péči a její postoje a pak teprve řešit uzákonění eutanázie.”
Současně s nutností podpory rozvoje a dostupnosti paliativní péče panuje názor, že česká společnost ani české zdravotnictví ještě není připraveno na zavedení eutanazie a tomuto kroku mají předcházet odborné diskuse.
“Česká republika není v tuto chvíli společensky a eticky připravena na uzákonění eutanazie. Chybí celorepublikové odborné diskuse, do kterých by se zapojili i běžní občané. Vnímám rizika "kluzkého svahu", jako to vidíme v zemích Beneluxu. Před jakýmikoli diskusemi by měla předcházet letitá vzdělanost a zkušenost s paliativní péčí, která by optimálně měla být přístupná všem obyvatelům ČR.”
V obecnější rovině se také opakovaně v odpovědích objevuje zejména obava ze zneužití ať už u psychicky nemocných pacientů, nebo u starých lidí, kteří nebudou chtít být na obtíž, manipulace s lidmi v utrpení či další obdobná rizika.
“Riziko Slippery slope – postupné rozšiřování indikací pro provedení eutanázie mimo úzké spektrum terminálně nemocných s nekorigovatelnými symptomy na kohokoliv, kdo si bude usmrcení přát nebo jehož život někdo jiný (i s dobrým úmyslem ukončit utrpení) označí za nedostatečně "kvalitní".”
“Možné zneužití zákona, usmrcování osob bez ohledu na jejich skutečný názor, subjektivní posuzování "správného okamžiku smrti" druhou osobou.”
V několika odpovědí se respondenti vyjadřují k přínosům zákona pouze silně negativně.
“žádné přínosy nevnímám” nebo “Přínosy žádné, rizika velká !!!”
“Souhlasím s posílením práv pacientů na kvalitní paliativní péči, která je důležitým a dosud nedostatečně ukotveným právem. Avšak zásadně nesouhlasím s legalizací eutanazie a asistované sebevraždy, která je v tomto návrhu obsažena.”
V konkrétním případu návrhu paní senátorky respondenti poukazují také na špatné zpracování navrhovaného zákona samotného.
“Uvedený zákon má velmi vágní vymezení, kdy lze o eutanázii žádat a tím napomáhá možnému zneužití či zkratkovité použití v krizové situaci. Riziko zneužití nebo nedostatečného nabízení jiných postupů jistě může zvyšovat i relativně malá zodpovědnost zúčastněných lékařů (nedodržení postupu je max. přestupek, finanční sankce jsou z hlediska “ceny života” neadekvátní ).”
Ve dvou případech respondenti udávají rizika i přínosy navrhovaného zákona.
“Ukončení života u nevyléčitelně nemocných, kteří nechtějí být rodině na obtíž v terminální fázi nemoci, ukončení života je vysloveným přáním těchto nemocných.”
“Posílení autonomie pacienta; reakce na poptávku společnosti; zákon stanoví Právo pacienta na paliativní péči.”
Otázka 3: V případě uzákonění eutanázie, byli byste ochotni v rámci služeb hospice provádět eutanázii či asistovanou sebevraždu?
Otázka navazuje na výroky paní senátorky Věry Procházkové.
Odpovědi: n=109
Ano - 5 tj. 4,6 %
Ne - 100 tj. 91,7 %
Nevím/ nechci odpovídat - 4 tj. 3,7 %
Otázka 4: Pokud by v ČR byla uzákoněna eutanázie, má být regulována stejným zákonem jako paliativní péče?
Odpovědi: n=109
Ano - 7 tj. 6,4 %
Ne - 85 tj. 78 %
Nevím/ nechci odpovídat - 17 tj. 15,6 %
Otázka 5: Má mít paliativní péče vlastní samostatný zákon?
Odpovědi: n=109
Ano - 53 tj. 48,6 %
Ne - 29 tj. 26,6 %
Nevím/ nechci odpovídat - 27 tj. 24,8 %
Zpracování průzkumu:
Karolina Fialová, karolina.fialova@mobilnihospice.cz